To, co píšu, je tak pravdivé a užitečné, jako to, co žiju. Mé odpovědi na těchto pár dotazů možná poskytnou pohled do mého života. Doufám, že pro vás vždy budu otevřenou knihou.

Jak jste se z univerzitního atleta a trenéra stal autorem knih o osobním a duchovním růstu?

Když jsem byl gymnastou na univerzitě, uvědomil jsem si, že ať jsem se zlepšoval, jak chtěl, měl z toho prospěch jen jeden člověk – ale pokud bych uměl pozitivně ovlivnit další lidi, byl by můj život smysluplnější. A tak jsem byl požádán, abych začal vyučovat. Časem se však mé zájmy posunuly od rozvíjení sportovního talentu k rozvíjení talentu k životu. Procestoval jsem svět a prostudoval mnoho učení o lidském rozvoji. Abych mohl vyučovat, musel jsem se naučit dovednostem komunikace – psaní a mluvení. Vždy jsem byl srdcem učitelem, což se nezměnilo.

Knihy Cesta pokojného bojovníka a Svatá cesta pokojného bojovníka mě velmi inspirovaly. Jak mám ale toto učení aplikovat do každodenního života?

Mé první dvě knihy připomínají, že život má větší rozměr a vyšší potenciál. Ale představují jen úvod do mé práce. Napsal jsem dalších devět knih a každá z nich má jiný účel i obsah a objasňuje a rozšiřuje učení z mé první knihy. Tyto knihy nabízejí obsažného a praktického průvodce pro život s pokojným srdcem a duchem bojovníka. Každá z nich poskytuje další dílek skládanky, další aspekt cesty.

Co vše z Cesty pokojného bojovníka je pravda? Je příběh Sokrata pravdivý či fiktivní? 

Ve skutečnosti jsem opravdu potkal člověka - mechanika z čerpací stanice. Bylo to asi ve 3 hodiny ráno jedné hvězdné noci v prosinci 1966. Pojmenoval jsem ho Sokrates, protože mi tohoto řeckého mudrce připomínal. Můj román Sokrates podává příběh jeho životní ságy. Má nejnovější kniha, Moudrost pokojného bojovníka, odpovídá na téměř všechny otázky, na které se mě lidé ohledně Sokrata a učení během let zeptali. Považuji toto dílo za nezbytného průvodce k mé první knize, k tomu, abyste opravdu porozuměli původním učením. Již na začátku jsem jasně řekl, že Cesta pokojného bojovníka je autobiografický román (mísící skutečnost s fikcí). Na obalu knihy najdete slova „Osobní růst/Fikce“. Ale řekněme, že vše byla pravda a že vše, co jsem popsal, se tak také stalo. Nebo řekněme, že ne. Co to má společného s vaším každodenním životem? Či to, zda Sokrates mohl opravdu vyskočit na střechy domů, nebo mě poslat na cesty pouhým dotykem své ruky. Jak toto vše může ovlivnit vaše vztahy? Váš každodenní život? Hledáte důkazy pro zázraky nebo způsoby, jak být silnějším, laskavějším a moudřejším? Prosím, zvažte to.

Vaše první kniha mi připomíná knihy od Carlose Castaneda a jeho učitele Dona Juana. Vycházel jste z jeho rané tvorby?

Castanedova raná tvorba vypráví o brujo, či šamanovi v Sonoranské poušti, který využívá psychedelika, aby otřásl svým naivním studentem. V kontrastu s tím, já jsem našel svého učitele uprostřed každodenního života, na staré čerpací stanici. Castanedovo ranné dílo a Pokojný bojovník jsou si podobné v tom smyslu, že obsahují zápasícího studenta a tajemného mentora. Ale život, literatura a film jsou plné takových párů: Artuš měl Merlina, Frodo měl Gandalfa, Mitch měl Morrieho, Luke Skywalker měl Obi Wan Kenobiho a Joda. A já měl Sokrata.

A co Svatá cesta pokojného bojovníka? Jak moc z této knihy je pravda?

Svatá cesta je převážně smyšlené vyprávění, které napomohlo ke zprostředkování podstatných učení. Mama Chia je směsicí mnoha žen, které obdivuji. Toto dílo jsem napsal, abych předal model tří Já a sedmivrstvý model naší evoluce, které vysvětlují mnohé o uzdravení, vědomí a dalších aspektech našich životů.

Ve Vašem novějším románě, Sokrates, odhalujete více z vašeho vztahu se Sokratem. Kolik z toho je pravda?

Mám radost, že jsem byl schopen v mém díle vzbudit pocit bezprostřednosti a reality. Jak říká jedno staré přísloví, „Umění je lež, která nám pomáhá vidět pravdu“. Co více říci – chtěl bych, aby tento příběh mluvil sám za sebe, bez dalšího vysvětlování. Vychutnejte si tuto knihu a žijte v tajemství...

Ve Vaší tvorbě se vyhýbáte složitým modelům a upřednostňujete pochopitelné, všem přístupné a praktické pojetí. Je možné, že lidé znalí duchovních věd nebudou brát Vaši práci vážně?

Věřím, že je to právě má jednoduchá, obyčejná lidskost, která mi pomáhá stavět mosty ke svým čtenářům a díky níž se mnoho čtenářů s mým dílem ztotožňuje. Nežádám čtenáře, aby mi důvěřovali. Jsem zde, abych vám pomohl důvěřovat v sama sebe. Mým záměrem je připomenout vám, co již víte, ale možná jste zapomněli. Nechci jen zapůsobit na citlivé lidi. Jednoduchost není lehká. Je to docela velká výzva snažit se přenést metafyzické abstrakce dolů na zem. Ti, co dávají přednost abstraktním konceptům a intelektuálním filozofiím, ať hledají někde jinde.

Proč s Vámi Sokrates někdy mluvil tak krutě?

Sokrates si ze mě dělal legraci, aby mi ukázal, jak snadno se dokážu urazit. K většině lidem se choval s respektem. V každém případě – on měl svůj styl, já mám také svůj. Někdy je nutné studenta „vytřást“ z jeho odmítání či letargie. Ale já osobně učím s respektem a porozuměním.

Protože za své semináře berete peníze, byl jste někdy kritizován, že prodáváte duchovní učení?

Zajišťuji svou rodinu z peněz, které vydělám prodejem knih a z poplatků za přednášky. Je to vše velmi jednoduché. Peníze nejsou ani mým bohem, ani mým ďáblem, ale pouhou formou energie a přirozenou součástí světa. Ti, co žijí sami, potřebují méně peněz než ti, co mají rodinu. Vyzývám všechny, co mají problém se spojením peněz a duchovna, aby si přečetli čtvrtou kapitolu mé knihy Každodenní osvícení. Ta poskytuje důkladné vysvětlení otázky peněz v kontextu duchovního života.

Chtěl bych se stát spisovatelem a byl bych moc rád, kdybyste recenzoval mou tvorbu a popřípadě mi poskytl nějaké rady. Reagujete na takové dopisy a žádosti?

Jak to čas dovolí, věnuji svůj čas učení na různých konferencích spisovatelů, např. na The Maui, Whidbey Island a William Saroyan Writers Conferences. Také jsem přednášel na různých hodinách psaní, včetně Lutonské univerzity poblíž Londýna. Můj pracovní rozvrh mi ovšem nedovoluje pročítat a recenzovat náčrty a rukopisy. Mohu ale zájemcům zaslat nějaké z mých materiálů, či jim doporučit několik výborných nezávislých editorů, kteří mohou rukopisy zhodnotit a okomentovat.

Jak vypadá Váš každodenní život?

Svůj typický den začínám brzy ráno rozcvičkou pokojného bojovníka. Jedná se o čtyřminutový program založený na plynulých pohybech a hlubokém dýchání. Po něm následuje půl hodina tréninku – nejde o nic heroického, pouze běžné, středně náročné cvičení. Poté se osprchuji, nasnídám a pokud toho dne nikam necestuji a nepřednáším, tak začínám svůj pracovní den – píši či posílám e-maily, plus vykonávám jakékoliv jiné úkoly a povinnosti, které se zrovna naskytnou. V minulosti to byly povinnosti rodinné, ale nyní, když jsou naše dcery dospělé, jsme si Joy a já vytvořili svůj vlastní denní a týdenní program a rytmus.

Jste Vy osobně osvícený?

Život se skládá z řady momentů. Záleží, v jakém okamžiku mě zrovna zastihnete. Někdy se chovám osvíceným způsobem, s jasností a vcítěním, někdy méně. Pokud byste sledovali můj normální každodenní život, pravděpodobně byste našli kvality, které odráží jistou zralost, disciplínu a rovnováhu. Neovládám vše, co učím, ale upřímně se snažím, abych byl sám příkladem pro ostatní. Nemohu tvrdit více, nemohu dělat méně. Má manželka (a děti) mě nevnímají jako učitele, ale jako manžela (a tátu) s lidskými slabostmi. Toto je mnohem výstižnější odpověď na otázky, jestli jsem či nejsem osvícený. Nemůžeme opravdu znát něčí stupeň duchovní zralosti, pokud nebudeme pozorovat, jak tento člověk žije okamžik za okamžikem.

Máte nějaké náboženské vyznání?

Mí prarodiče byli rusko-ukrajinští židé, ale já osobně jsem nevyrůstal v žádném náboženství. Musel jsem najít své vlastní spojení s duchovnem. Cítím se dobře a respektuji jakékoliv náboženství. Nejsem následovníkem žádné, ale jsem přítelem všech tradic, které nás povolávají k našim nejvyšším ideám.

Začal jsem se zajímat o vaše knihy, protože mi připomínají buddhistické učení. Když líčíte stoicismus tváří v tvář bolesti, připomíná mi to Zen. Prošel jste někdy nějakým formálním Zenovým výcvikem?

Jsem rád, že má tvorba vám připomíná Zenové učení. Mnozí se také zmiňovali o blízkém vztahu k taoismu, súfismu, kabale, mystickému křesťanství a dalším cestám. Nedržím se stoicismu ani jiných filozofických škol, ale prosté lidskosti. Když zažívám bolest, bolí mě to. To je přirozené. Nepokouším se být jiný, než jsem. To je také Zen.

Jste přítelem Nového věku?

Před mnoha lety, když knihkupectví potřebovaly kategorii pro knihy, které nespadaly pod náboženství, psychologii nebo filozofii, vytvořili si kategorii Nový věk – New Age. Nikdy jsem neměl pocit, že má tvorba spadá do této různorodé škatulky a kategorie, kam se vejde vše od pozitivního myšlení, šamanismu, mysticismu, duchů, spekulativních léčebných metod, okultismu až po podprahové sugesce a jiné. Má práce přináší praktické, reálné principy, perspektivy a cvičení jak konvenčním, tak i intuitivním lidem. Ukazuje, jak žít s pokojným srdcem a s duchem bojovníka. Nyní, když už jsem dědečkem, by v knihkupectvích mohly konečně přesunout mé knihy z oddělení Nového věku do sekce Střední věk.

Miluji Vaši knihu o smyslu života a rádce, jak ho najít - Život, pro který jsi se narodil. Ale zdá se, že není pro nikoho, kdo se narodil po roce 2000. Co můžete říci o dětech narozených v tomto čase?

Každé vydání této knihy publikované po roce 1999 obsahuje na konci knihy nový doslov, který odpovídá na různé otázky, a také se věnuje životním cestám dětí narozených v roce 2000 nebo po něm. Tak jako u každé životní cesty, klíčem je vést děti k tomu, aby řešily všechny své problémy a využily své energie pozitivním způsobem. Jedno či dvojciferné životní cesty nejsou ani lepší, ani horší než ostatní. Jsou pouze soustředěnější a intenzivnější.

Doporučujete někdy jiné lidi nebo zdroje?

Ano – protože nikdo není chytřejší než my všichni dohromady. A existuje pouze jedno Světlo, ale mnoho lamp. Na druhou stranu, kniha či učitel, kteří vyhovují mně, nemusí být vhodní pro někoho jiného. A tak především všechny vyzývám, aby důvěřovali tomu, co ví uvnitř, a aby následovali své srdce.

Co si myslíte o „Tajemství“, zákonu přitažlivosti a myšlenkách, že se realita projevuje skrze kvantovou fyziku?

V mém archivu buletinů naleznete komentář ke „kvantovým myšlenkám“, vodu Dr. Emota a dnes tak populární magické či toužebné myšlení. V diskusním fóru na mé domovské stránce najdete můj komentář k „Tajemství“.